Sv. Alžběta Uherská

Narodila se r. 1207 v Sárospatáku jako dcera uherského krále Ondřeje II. a Gertrudy z Merana. Ve čtyřech letech byla zasnoubena s následníkem durynského lankraběcího stolce Heřmanem, a odvezena na jeho hrad Wartburg. Po jeho smrti je zasnoubena s jeho mladším bratrem Ludvíkem. Odmalička milovala Boha, modlitbu a chudé – zvláště malomocné, o něž s láskou pečovala. 1227 Ludvík umírá na křížové výpravě a vlády se ujímá jeho bratr Jindřich, který Alžbětu vyhání z hradu a poddaným zakáže přijmout ji do svých domovů. Nakonec se jí ujímají Ludvíkovi přátelé, postarají se, aby jí byl navrácen titul. Usidluje se na hradě v Marburgu, kde zakládá nemocnici, majetek rozdává chudým a stává se terciářkou řádu sv. Františka. V noci z 16. na 17. listopadu 1231 umírá. Na její přímluvu se stalo mnoho zázraků a již 4 roky po smrti je 25. května 1235 papežem Řehořem IX. svatořečena.